Včelařská konference

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

Jinak, hnědý cukr, pokud se povede, to znamená pokud má dobrou chuť, je docela dobrý pro lidskou spotřebu. Na všelijaké slazení do pití, na zavařeniny, zajímavé by bylo z něho taky dělat kvasné nápoje typu medoviny, dodal by do toho zajímavou příchuť. Ostatně pravý rum se z takových výrobních odpadů dělá. Třeba kdysi za socialismu byla v našich obchodech švestková zavařenina z Albánie a ta podle chuti byla slazena jakýmsi melasovitým cukrem. V kombinaci se švestkami to bylo chuťově docela zajímavé.
Ostatně v kdoví kolika evropských fabrikách na cukrovinky a jiné potraviny se surový hnědý cukr nebo dokonce nějaká tekutá melasa na všelijaké přislazování používá. Jako nějaká větší dodávka přímo z cukrovaru to bude určitě levnější sladidlo než rafinovaný bílý cukr, protože cukrovar minimálně ušetří nějaké výrobní operace nebo rovnou se zbaví odpadu, ze kterého už bílý cukr ekonomickým způsobem nevyrobí, ale který pořád nějaký cukr obsahuje.
Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

Polašek:Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

J.B. : myslím se to jmenuje Černý zázrak řekl bych že je to skoro na všechny nemoci, je to z melasy a stojí to více než med.
Vypadá to jako grafitová vazelina nebo černý krém na boty a chuť neumím popsat snad jako nechutná karamelisovaná melasa.

Jen nevím, zda je u nás pro pěstování cukrové třtiny vhodné podnebí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Tuesday, September 28, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Krmeni trtinovym cukrem

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět.
burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

Dobrý večer,

Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii. Cukrovka byla nová výnosná plodina, která se organicky hnojila hnojem a poskytovala velmi vysoké výnosy hmoty z jednotky plochy a v českých zemích byly agrárníci z jejího pěstování nadšeni, protože i naše klimatické poměry jí svědčili.V osevní postupu byla zlepšující plodina pro sladovnický ječmen, který jsme produkovali na výrobu sladu světové kvality.

Cukrovarnický průmysl na nadšení agrárníků reagoval a stavěl nové a moderní cukrovary, které v rámci celé monarchie nikde nestály. O výrobě z třtiny se vědělo, ale byla to hodně otázka politiky, agrární strana byla druhá nejsilnější a agrárníci byly na vesnici považováni za vyšší střední vrstvu. Dostal kačku sedlák, pustil ji dál do regionu a ty kačky tam kolovali a tvořili hodnoty.

Byla zde určitá míra soběstačnosti o které se dnes vůbec nemluví a tak můžeme dojet na hloupost, že nebudeme provádět střídání plodin a pěstovat jen to co se do daných podmínek hodí a pak budeme jeden rok kupovat levný chléb a druhý rok kaši protože zrovna zaprší nebo shoří úroda obilí na obilnici světa.

>Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii.

Upresnil bych to trochu. Hospodarsky rozmach monarchie v 19. stoleti ukoncil jeji zanik. Rozpadly se drivejsi velke trhy. Kazdy zivnostnik v nove vzniklem Ceskoslovensku to pocitil na vlastni kuzi.
Platilo to samozrejme i o vcelareni. Vi dnes nekdo, ze v Brne byvala plodinova burza a obchodoval se zde med?